Výzkum  indiánských komunit

 

na řece Caura, pravého přítoku Orinoka a cesty jejich ochrany včetně  zajištění základní zdravotní péče.

Autoři projektu:

Ing. Mnislav Zelený, zakladatel nadace Velká Amazonie, terénní etnograf ( bibliografie: Contribución a la etnografía huaraya, Praha 1976 (doktorská práce), Prérijní a pralesní Indiáni, Bratislava 1985, Encyklopedie archeologie (část  Latinské Ameriky), Bratislava 1985, Encyclopedia of World Culture (autor  hesel o Yawalapiti a Hurayao),  New Haven 1992, Indiánská encyklopedie: Indiáni tří Amerik, Praha 1994 a dalších cca 200 článků o Indiánech Latinské Ameriky, mnohaletý pobyt mezi Indiány Latinské Ameriky v uplynulých třiceti letech)

Jiří Šlambora,  nadace Velká Amazonie, terénní etnograf (mnohaletý pobyt mezi Indiány Jižní Ameriky v uplynulých patnácti letech)

Kontaktní adresy:

Ing. Mnislav Zelený, nadace Velká Amazonie, o.p.s., Městské muzeum Ústí nad Labem, mobil: 604263868, e-mail: Kolumbie98@hotmail.com

Jiří Šlambora, nadace Velká Amazonie, o.p.s., Městské muzeum Ústí nad Labem,mobil: 737948340, e-mail: adiva@volny.cz  

Přehled zdejších indiánských komunit:

Hoti: 

Hot ("Člověk"), žijí částečně izolováni v severovýchodní guayanské vysočině v pohoří Maigualida na horních tocích řek Asita, Parucito a Cuchivero. Odhad jejich počtu 500 až 700 osob.   Kočují v malých skupinách jako  pralesní zemědělci, sběrači, lovci a rybáři. Původ jejich jazyka je neznámý, jsou domněnky o příbuznosti s Wóthuha, jazykově  jsou ovlivněni okolními etnickými skupinami (Coppens, Walter, 1983).  

Janomamové: 

Yanomamo, Yanomami, Guaica, Guaharibo, Waika jsou snad  nejpočetnější skupinou pralesních indiánů žijících původním způsobem života. Jejich počet se odhaduje na  18 000 osob.  Jazyk patří do  rodiny  Janomano s několika dialekty. Východní dialekt Parima, západní dialekt Padamo, dále pak Kobali, Cobariwa, Ninam, Samantari a Sanema. Živí se jako kočovní  lovci,  sběrači a pralesní zemědělci na rozsáhlém území  venezuelské Amazonie, na horním toku Orinoka, Caury a  pohoří Parima. (Cocco, padre Luis, 1972, Chagnon, Napoleon,  1983)  

Makiritariové:  

Maquiritare ( "Říční lidé"), sami sobě  říkají  Yecuana ( "Lidé kuriar"). (Gazeta Indigenista). Žijí podél řek  Ventuari, Caura, Paragua, Erebato v počtu 5 200 osob. Jsou typičtí pralesní zemědělci, lovci a rybáři.  Patří do velké jazykové rodiny Karib.  

Panare: 

Sami sobě  říkají E'nepa.  Přibližně  1200 lovců, rybářů a pralesních zemědělců se dělí   na dvě skupiny. Na ty, kteří žijí v pralese a na  ty, jež obývají vysočinu v povodí horního  toku  řeky Cuchivero . Patří do velké jazykové rodiny Karib.  

Piaroa:

Sami  dávají přednost pojmenování Wóthuha ( "Lidé míru" ). Jejich jazyk je izolovaný, patří do rodiny Sáliva. Žijí  roztroušeně na rozsáhlém a špatně přístupném území od řeky Parguaza, Sipapo, Autana, Cuao až po střední tok Ventuari a údolí   Manapiare v celkém počtu asi 12 000 osob.  Jsou   typičtí usedlí pralesní zemědělci, sběrači, lovci a rybáři (Joanna Overing, Kaplan M.R., 1988).

V oblasti mezi Trincheras a městečkem Maripa je několik indiánských osad, které vznikly nedávnou migrací několika výše zmíněných etnik a které jsou velmi neblaze ovlivněny naší civilizací, jak z hlediska kulturního a sociálního, tak i zdravotního.

 

Krátkodobý projekt:

3 roky

 

Základní cíle projektu:

Během terénního výzkum v tomto období budou vypracovány mapy  zdejších komunit, zóny jejich lovů, sběrů, pěstování plodin (kočovné regióny).  Budou analyzovány jejich původní systémy osídlení, zkoumány kulturní změny v této oblasti včetně kreolizace zdejšího osídlení a vztahy mezi indiánskými komunitami, kreoly, černochy, misionáři a Evropany, především v oblasti sociálně-kulturní a ekonomické. Dále budou vypracovány přehledy aktuálních početních stavů indiánských etnik, seznamy lovné zvěře (Gilmore, Raymond , 1950), chytaných ryb, sběrů rostlin a pěstovaných plodin (Sauer, Carl O., 1950).  Po zdravotnické stránce dojde k postupnému vyšetřování zdravotního stavu komunit (Eichenberger, Ralph W., 1966, Layrisse, Miguel a Wilbert, Johannes, 1966) sídlících mezi  osadou Trincheras a městem Maripá. Výsledky budou  ukládány centrálně v Centru amazonských studií při Městském muzeu v Ústí nad Labem, sídle nadace Velká Amazonie.

 

Výstupy:

Odborné publikace v ČR (např. Iberoamericana, Lidé a země) i v zahraničí (Boletin de la Sociedad Venezolana de Antropología, Boletin Indigenista del Ministerio de Justicia, Sociedad Venezolana de Ciencias Naturales, atd.), konference, přednášky na českých univerzitách, především v Centru amazonských studií v Ústí nad Labem a v Iberoamerickém středisku při Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze

 

Partneři:

Univerzita v Ústí nad Labem, Univerzita Karlova (Iberoamerické středisko)

   

Střednědobý projekt:

5 let

 

Základní cíle:

Zahájíme realizaci konkrétních řešení při ochraně indiánských komunit v oblasti řeky Caury společně s venezuelskými orgány, orientovaných  například k omezení prospektorské činnosti. Na základně zavedeme pravidelnou lékařskou službu pro indiánské obyvatelstvo komunit z blízkého okolí střední Caury.

 

Výstupy:                                               

Odborné publikace v ČR a zahraničí  konference, přednášky, výstavy

 

Partneři:

Venezuelské instituce pracující v oblasti ochrany indiánských komunit, české a venezuelské univerzity

   

Dlouhodobý projekt:

 

Na další léta zajistíme výjezdovou zdravotní pomoc pro ostatní indiánské komunity na řece Caura a budeme ad hoc řešit jejich ochranu před neblahými vlivy naší civilizace.

 

Výstupy:

Odborné publikace v ČR a zahraničí

 

Partneři:

Venezuelské orgány státní moci  české a jihoamerické univerzity

 

 

Bibliografie:

 

Cocco, padre Luis: Iyéwei-teri. Quince aňos entre los Yanomamos, Caracas 1972

 

Coppens, Walter: Los Hoti, v: Los aborígenes de Venezuela, díl 2., str. 243-301, Fundación La Salle de Ciencias Naturales, Caracas 12983

 

Coppens, Walter, Guarismo Pinto, Virginia: Vocabulario Hoti, v: Antropológica 49, 1978

 

Gazeta Indigenista, 1975

 

Layrisse, Miguel a Wilbert, Johannes: Indian Society of Venezuela. Their blood group types. Caracs 1966

 

Lizot, Jacques: Tales of the Yanomami: Daily Life in the Venezuelan Forest, Cambridge Studies, v: Social Anthropology 55, Cambridge University Press 1991

 

Napoleon, Chagnon: Yanomamo: The Fierce People, New York 1983

 

Overing, Joanna, Kaplan, M.R.: Wotuha, v: Los aborígenes de Venezuela, díl 3., str. 307-412, Caracas 1988

 

Wilbert, Johannes: Folk Literature of the Yanomami Indians, Los Angeles 1990

 

nahoru